zpět na výpis článků

Investiční zprostředkování nebo poradenství? V čem se liší a co si vybrat?

14. 10. 2019
14. října 2019
Investice
Investiční zprostředkování nebo poradenství? V čem se liší a co si vybrat?
Twitter logo Facebook logo LinkedIn logo Ikona Tisk

Máte na účtu volné finanční prostředky, které byste rádi zhodnotili, ale nevíte vlastně jak? Možností, jak v dnešní době investovat peníze, je tolik, že pro laika bez hlubších znalostí a zkušeností s investováním je takřka nereálné, aby se v nich vyznal. Natož si správně vybral a v klidu pak jen sledoval, jak hodnota jeho peněz v čase roste. Není však nic jednoduššího než se v tomto ohledu svěřit odborníkům, kteří vám s investováním pomohou. Ale koho si vybrat? Investičního zprostředkovatele nebo poradce? Pojďme se podívat, jaký je mezi nimi rozdíl.

Na první pohled není úplně zřejmé, proč vlastně otázka srovnání vůbec padla. Poradenství, zprostředkování, není to nakonec jedno? Není, a měli byste vědět proč.

Co od nich očekávat?

Jak zprostředkovatel, tak poradce se určitě nebudou zajímat pouze o to, kolik chcete investovat peněz. Aby mohli správně zanalyzovat Vaši finanční situaci, budou se vyptávat na rodinu, fungování domácnosti a další relativně osobní věci. Pro spoustu lidí bude takový rozhovor velkým zásahem do soukromí, ale v tomto ohledu musíte investičnímu specialistovi důvěřovat. Dále je jejich úkolem zjistit úroveň vašich znalostí a zkušeností s investováním a stanovit tzv. rizikový profil. K tomu slouží strukturovaný investiční dotazník. Po jeho vyhodnocení se ukáže, jaký typ investičních produktů je pro vás vhodný – konzervativní, vyvážený nebo dynamický.

Zprostředkovatel vám na základě těchto informací představí několik investičních nástrojů, které splňují vaše požadavky, vysvětlí vám u každého výhody a nevýhody, ukáže jejich ziskovost, srovná výši poplatků a upozorní na možná rizika. Finální rozhodnutí je pak ale na vás. Za práci zprostředkovatele nevytáhnete z peněženky ani korunu, protože je odměněn provizí od vybrané investiční společnosti. Ta si za své služby účtuje 2 typy poplatků – vstupní poplatek, který můžete uhradit jednorázově či průběžně po dobu investice (např. 1,5 % z investované částky), a správcovský poplatek, který platíte vždy průběžně (např. 0,5 % z investované částky ročně). Právě část z těchto poplatků pak investiční společnost vyplatí zprostředkovateli ve formě provize.

Investiční poradce na základě analýzy vypracuje doporučení konkrétních investičních nástrojů. Nemusí se přitom omezovat určitým typem produktů, a tak se v portfoliu ve výsledku může objevit vedle podílového fondu třeba akcie obchodovaná „na páku“ v kombinaci s jinými alternativními investičními nástroji. Tím největším rozdílem mezi zprostředkováním a poradenstvím je míra odpovědnosti. Doporučení poradce jsou právně závazná, pokud se tedy rozhodnete dát na jeho doporučení, odpovědnost za výsledek investice nese on. A právě z tohoto důvodu jsou služby poradců placené.

V českém prostředí funguje poradenství v jakémsi hybridním modelu, kdy se výsledná cena pro klienta skládá ze smluvené odměny za sestavení investičního portfolia nebo konzultaci (v řádu tisícikorun) a z poplatků za faktické zprostředkování investičních nástrojů (dle vybraného nástroje a společnosti). Stále populárnější je také model poplatků za služby, který zajišťuje vyšší transparentnost a nezávislost poradenství. V tomto systému klient lépe porozumí tomu, za co platí a poradce, který neřeší rozdílné výše provize u produktů, se nevystavuje střetu zájmů. Výše poplatků za služby se pohybuje okolo 1 % z objemu investice. Poradenství je vždy založeno na dlouhodobém vztahu s klientem, od toho se tedy odvíjí i finální cena. Přestože v západní Evropě je tento typ služeb zcela běžný, u nás naopak převládá zprostředkování, které například ve Velké Británii vůbec neexistuje.

A zapomenout bychom neměli také na oblíbené „poradce“ našich rodičů – zaměstnance bank, stavebních spořitelen a podobných finančních institucí. Osobní bankéři sice investicím dobře rozumí a jejich služba je zdarma, ale na rozdíl od zprostředkovatelů a poradců nemají možnost představit a srovnat všechny investiční nástroje, které jsou na trhu nabízeny. Prodávají pouze konkrétní produkty finanční instituce, pro kterou pracují. Ta nese stejně jako v případě poradenství odpovědnost za výsledek investice a případné škody pak vymáhá po bankéři.

Které z nich je pro vás to pravé?

Kdy tedy stačí zajít za investičním zprostředkovatelem, jehož konzultace je zdarma, a kdy dává smysl zaplatit investičnímu poradci? Na to bohužel neexistuje jednoznačná odpověď. Předem se nedá jednoznačně říci, že zprostředkování bude levnější než poradenství. Vždy záleží na konkrétním případu – v případě poradenství jak na hodinové sazbě, tak na tom, jak často investor potřebuje poradit. U zprostředkování pak na výši poplatků spojených s vybraným investičním nástrojem.

To, že zprostředkovatel nenese odpovědnost za výsledek investice nemusí nutně znamenat, že nemůže poskytnout stejně kvalitní službu jako poradce. Vše závisí na jeho i Vašich zkušenostech s investováním. Kde ale takového člověka hledat a co si vlastně pohlídat?

Služby investičního zprostředkování i poradenství jsou u nás přísně regulovány zákonem. Na činnost všech zprostředkovatelů i poradců dohlíží Česká národní banka, v jejímž registru si můžete prověřit, zda mají k poskytování služeb příslušné oprávnění. Vzhledem ke zpřísnění pravidel pro získání licence k poskytování investičního zprostředkování a poradenství došlo v posledních letech k výraznému snížení počtu investičních specialistů (= vázaných zástupců podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu). Novela tohoto zákona tak přinesla spotřebitelům alespoň trochu jistoty, že své peníze nesvěřují samozvaným odborníkům, ale lidem, kteří investicím rozumí. V současné době je jich na trhu více než 18 tisíc, za každého z nich ale nejlépe mluví jejich reference. Pokud vám nedoporučí nikoho vaši známí, naši konzultanti vám rádi pomohou.